Policy Paper „Ruské aktivity v arabských zemích po roce 2011: Rodící se problémy pro EU na Blízkém východě a v severní Africe?“

Datum publikace: 24. listopadu 2020

Tomáš Kaválek z Centra blízkovýchodních vztahů (PCMR) CEVRO Institutu publikoval společně Filipem Sommerem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) policy paper pro New Direction s názvem „Ruské aktivity v arabských zemích po roce 2011: Rodící se problémy pro EU na Blízkém východě a v severní Africe?“

Tato studie nabízí přehled ruské a evropské politicky vůči regionu Blízkého východ a severní Afriky. Následně předkládá podrobné případové studie ruského angažmá ve třech skupinách zemí v letech 2011-20: státy Arabského poloostrova, Levanty a Iráku a nakonec severní Afriky. Ruské působení je zkoumáno v komparativní perspektivě se záměrem zodpovědět následující otázky: Jaká je podoba ruské zahraniční politiky vůči arabským zemím? Jaké jsou důvody pro ruské působení v oblasti? Jedná se o systematickou politiky napříč ekonomickým, politickým a bezpečnostním sektorem, či spíše ad hoc aktivity? Hlavní přidanou hodnotou policy paperu je soustředění na implikace ruského angažmá v arabských zemích pro EU.

Zatímco Rusko zůstává relativně slabé v regionu Blízkého východu a severní Afriky, prokazuje, že je sto s malými zdroji zajišťovat svůj vliv v zemích a zásadních konfliktech, jako v Libyi či Sýrii. EU nebyla schopna adekvátně reagovat na návrat Moskvy do regionu, včetně severní Afriky, která je pro Evropu oblastí zásadního strategického zájmu. Nicméně pokud USA zůstávají silně přítomné v regionu, zabraňují aktivně šíření ruského vlivu, zejména v sektoru bezpečnostním. V případě omezení působení Washingtonu budou státy EU muset o to akutněji převzít rozhodující roli v zadržování ruského vlivu, zejména v severní Africe, Libanonu a Sýrii.